Vyšší Brod

Historie kláštera

Cisterciácký klášter ve Vyšším Brodě byl založen 1. června 1259 Vokem z Rožmberka se souhlasem a ochranou krále Přemysla Otakara II. Postupně byl svými příznivci vybaven značným majetkem a po vymření Rožmberků se stal hospodářsky celkem nezávislý.

Díky veliké pracovitosti mnichů a moudrosti jednotlivých opatů cisterciáckého řádu docházelo postupem času rozšiřování a variabilitě hospodaření na pozemcích. Například v době vlády Karla IV. a částečně i Václava IV., vytvořil klášter Vyšší Brod državu, která na českém území zahrnovala více než 70 vesnic, 12 hospodářských dvorů a dvě městečka - Vyšší Brod a Hořice. Za velké a významné hospodářské statky byly považovány např. statek Lomský, Komařice – kde byl zřízen pivovar a rybníky pro chov kaprů, Kraví, Dolní Rakousy. K zemědělské činnosti patřil i chov zvířat, např. v polovině 14. století se uvádí na klášterních dvorech 60 volů, 20 býků, 65 krav, 25 telat, 15 koní a 400 ovcí.

K hospodaření na pozemcích bylo nutno budovat nová tržiště, myslivny, hájovny, rybníky, sádky, vinice, pivovary, mlýny apod.

Klášter měl úspěchy v lesním a zemědělském i rybničním hospodářství, což mu umožnilo provést významné úpravy a dostavby objektu i hospodářských budov, včetně renovací přivtělených far.

Cisterciáci během staletí zakládali školy převážně ve vesnicích, kde působili, též domov seniorů a jiné veřejně prospěšné stavby.

Klášter byl v době druhé světové války a následného nástupu komunismu dvakrát zrušen a připraven o většinu svého majetku. Část majetku byla navrácena po roce 1990 a během let 2015-2017 v rámci zákona o tzv. „církevních restitucích“. Stav navráceného nemovitého majetku byl po letech mnohdy zoufalý, a proto má společnost Bernardinum s.r.o. před sebou veliké poslání – pokud možno zachránit skvostná díla dřívějších generací a nechat opět zazářit národní kulturní památku a duchovní perlu z předhůří Šumavy.